MF: Jaký je tvůj nejkrásnější úspěch jako trenér?
AE: Zapojení do vítězství v Premiershipu Aviva v roce 2011.
MF: Která skupina hráčů jste nejvíce hrdá na to, že jste se vyvíjeli?
AE: Třída roku 2008: Owen Farrell, Jamie George, Jackson Wray, George Kruis a Will Fraser. Vycházeli z mého prvního ročníku jako trenér akademie u Saracens a jsou nyní integrovaní do prvního týmu a všichni mají mezinárodní čepice.
MF: Jaký je nejpůsobivější výkon síly nebo atletika, jaké jste kdy viděli mimo rugby?
AE: Na silnických soutěžích jsou čísla, která tito kluci vyřadili, nehumánní. Když někdo váží více než 200kg, ale dokáže mrtvým způsobem přesahovat 400kg z podlahy, je to neuvěřitelné.
MF: Jaké je nejlepší cvičení spodního těla pro budování síly?
AE: Tah, který pracuje pro jednoho člověka, nebude vždy fungovat pro jiný. Ale dřevěné dřepy jsou klasickou značkou pevnosti nohou.
MF: Jaký je nejlepší základ pro váš horní část těla?
AE: Lavičkový lis byl a vždy bude klasickým markerem pro horní část těla a z dobrého důvodu. Ale musíte se s tím vyrovnat svým tahovým poměrem, abyste měli takovou váhu, jakou můžete tlačit [kombinující tělesnou hmotnost a přidané zatížení na hmotnostní pás].
MF: Jaká je největší chyba, kterou lidé udělali s výcvikem?
AE: Snažím se dělat všechno najednou. Zaměřte se na jednu oblast vašeho tréninku, než abyste se snažili dostat silný, štíhlý, rychlý a vkusný.
MF: Jaká je nejčastější věc, kterou lidé při školení zanedbávají?
AE: Výživa. Pokud to není přinejmenším stejně důležité jako váš tréninkový program, tak se blížíte k němu špatným způsobem.
MF: Může někdo využít výcviku jako rugby hráč?
AE: Samozřejmě. Ragby hráči musí být fit, rychlí, silní, silní. Každý, kdo je do výcviku, by měl chtít mít všechny tyto atributy. A všechny jsou taky štíhlé, pro výkon a estetiku, to zjevně funguje.
